AKCE: Využijte nyní dopravu ZDARMA + DÁREK pro objednávky od 990 Kč!

Proč začít s běháním? Inspirujte se příběhy hobby běžců! I.

bezecke-pribehy-manulo

Důvodu, proč začít s tímhle sportem je celá řada. Celá řada studií potvrdila, že i starší lidé, kteří se pravidelně věnují běhání trpí méně bolesti velkých kloubů. Navíc tento sport pomáhá s prevencí proti některým civilizačním chorobám. A to už stojí za to, nemyslíte? V našem článku pro vás máme příběhy několika hobby běžců, které vás k tomuto sportu mohou inspirovat.

LENKA (32), projektová pracovnice ve zdravotnictví

Ke sportu mě už od dětství vedli rodiče. Hrála jsem basketbal a součástí přípravy byl i běh a běžecké tréninky. Opravdu běhat jsem ale začala před pěti lety, kdy začínal takový „běžecký boom“. S kamarádkou a tehdejším přítelem jsme začali objíždět běžecké závody. Chytlo nás to a motivovalo ke zlepšování.

Proč běhám 

Běhání, když se do toho jde s rozumem, určitě přináší spoustu benefitů. Já si díky němu udržuju fyzickou kondici – nemusím například řešit jídlo, protože „se to vyběhá“ :-) Určitě je to člověku přináší i duševní pohodu, kdy si pročistíte hlavu, popovídáte si s kamarády a provětráte se po celém dni u počítače na čerstvém vzduchu. A naběhané kilometry potom samozřejmě můžete zúročit na závodech. Já jsem třeba začínala jako jedna z mnoha a za poslední rok jsem, krom asi dvou závodů, sbírala medailové umístění na každém závodě. A to je fajn odměna. :-) Běh mám mimo jiné spojený i s cestováním a zážitky. Často podnikáme běžecké výlety, většinou jednodenní o víkendu, ale vyrazili jsme i na velký výlet do Athén, kde jsem si zkusila svůj první maratón. 

Moje rady do začátku

  1. Důležité je vybrat kvalitní boty a pohodlné oblečení, aby se člověk cítil komfortně.
  2. Jestli jste úplný začátečník, je fajn využít diagnostiku běhu / došlapu, kterou vám udělají snad už v každém obchodě s běžeckým vybavením.
  3. Stanovte si cíl – chcete běhat jen tak nebo zkusit konkrétní závod? Vždycky toho dosahujte postupnými krůčky. Půlmaraton z gauče jen tak někdo neodběhne, chce to čas a trpělivost.
  4. Je fajn zařadit různé typy tréninků, tzn. neběhat každý den stejně tu samou trasu, ale mít to pestřejší. A internet je plný různých běžeckých plánů, tak není těžké najít nějakou inspiraci.
  5. Připojte se k běžecké skupince, dnes už je jich spousta a ve více lidech se běhá lépe, než když je na to člověk sám. :-)
  6. Nezapomínejte na odpočinek - spousta lidí se umí tak nadchnout, že pak zapomene regenerovat a tím si brzy může přivodit nějaké zranění.

Jak na obavy a bloky

Pokud má někdo strach například z bolavých nohou – nohy vás bolet budou, to asi jo, ale je to taková ta příjemná bolest a na konci je vždycky fajn pocit, vyplavené endorfiny a lepší nálada. :-) Nebo ještě další častý strašák, že u toho bude vypadat trapně? Podívejte se třeba na Zátopka, jak u toho vypadal blbě, ale taky kam až to s tím stylem dotáhl! :-)

behani-manulo-protazeni

Tomáš M. (39), AČR a montér sádrokartonu

Proč běhám 

Běhat jsem začal pro zlepšení fyzičky a taky jsem chtěl trochu zhubnout. Informace o tom, jak začít jsem hledal hlavně na internetu, kde je spousta rad. Běhání mě vážně baví, a hlavně ta pohodička potom.

Když se nechce

K běhu mě vždy přiměli ostatní běžci. Nesčetněkrát se mi stalo, že když jsem se chystal běhat sám, zvítězila lenost. Když jsem měl ale běh domluvený s ostatními, přemohl jsem se, a to i když se mi hodně nechtělo a byl jsem unavený. Počítali semnou, takže jsem šel. Když jsem pak doběhl měl jsem pokaždé super pocit z dokončeného tréninku. Jen někdy musím běhání oželet – jsem ženatý, mám dvě děti a dvě práce, takže toho času je čím dál tím míň. 

Moje rady do začátku

  1. Nikam se zbytečně nežeňte, běhejte v pohodovém tempu, ve kterém se dá v klidu dýchat. Tak jsem začínal já. Vzdálenosti se pak po čase zvětšovaly automaticky. Nejdříve 3 km, 5 km, 10 km, 15 km a výjimečně i okolo 20 km.
  2. Najděte si partu. Na Facebooku jsou různé skupiny, spousta lidí má také ráda tzv. řízené tréninky. U sebe jsem za první rok cítil největší díky běhání s výkonnějšími běžci. Pohánělo a motivovalo mě to, že jsem byl „nejslabší“. Snažil jsem se vyrovnat těm lepším a tím jsem se postupně zlepšoval.
    Pokud má někdo blok, například kvůli váze, a stydí se před ostatními běhat, tak bych doporučil ze začátku rychlo chůzi na místech, kde se nevyskytuje velký počet lidí, třeba i později večer nebo brzy ráno, a zbytek se dostaví sám časem.

Jak na obavy a bloky

Pokud má někdo blok, například kvůli váze, a stydí se před ostatními běhat, tak bych doporučil ze začátku rychlo chůzi na místech, kde se nevyskytuje velký počet lidí, třeba i později večer nebo brzy ráno, a zbytek se dostaví sám časem.

Hubnuti-behem_manulo

Tomáš M. (39), programátor

Běhat jsem začal kvůli cyklistice, do které jsem se tehdy trochu víc opřel. Cílem bylo posílit nohy, hlavně udržet a zvýšit kondici a celkově budovat vytrvalost, rychlost a sílu. Nějaké info „Jak začít běhat“ jsem si nezjišťoval a boty jsem si vybral spíš podle vzhledu a ceny, takže úplně špatně. :-) Na druhou stranu už jsem měl nějakou fyzickou přípravu z kola, tím pádem mně trápily spíš věci jako bolest kolen (za což svým způsobem mohly i ty boty) a svalů, které se na kole nepoužívají a při běhu ano.

Proč běhám

Co se týká benefitů, tak samozřejmě každé proběhnutí se na čerstvém vzduchu je jednak zdravé, jednak úžasně čistí hlavu, krásně si tím duševně odpočinu, když hlavu úplně vypnu nebo naopak během tréninku přemýšlím o různých věcech a nápadech. V souvislosti s tím musím říct, že jsem při pravidelném tréninku, ať už běžeckém či cyklistickém, téměř nebyl nemocný (nachlazení, viróza nebo chřipka). Přičítám to tomu, že kromě lepší fyzické kondice, se moje tělo naučilo zvládat neustálé přechody mezi teplem a suchem, domova nebo kanceláře, a zimou a vlhkem venku.

Dneska už běhám spíš nepravidelně, protože s časem je to kvůli práci a rodině horší. Pokud má někdo aspoň trochu pravidelný režim, doporučuju si běhání třeba naplánovat do kalendáře a striktně se toho času držet a běhat pravidelně.

Když se nechce

To, že se mi nechtělo jít běhat se mi stalo mockrát. Nejhorší je třeba brzo ráno vstát, obléct se vylézt ven, a to zvlášť, když třeba není hezké počasí. Ale jakmile člověk vyběhne, je to v pohodě. Nakonec jsem byl vždycky rád, že jsem šel.

Moje rady do začátku 

  1. Počítejte s tím, že prvních pár týdnů fakt bolí. A to i opakovaně, pokud člověk přestane, a za půl roku zase začne. Ale pak si tělo zvykne, a už to jde poměrně rychle nahoru. Řekl bych třeba tak 2 měsíce, kdy se dostanete na nějakou relativně dobrou úroveň.
  2. Pořiďte si kvalitní boty. Ideálně někde, kde vám udělají komplexní analýzu nohy (i v běhu) a navrhnou správnou obuv z hlediska šířky chodidla, výšky klenby, postavení kotníků, odpružení, typu povrchu, na kterém budete primárně běhat. Případně i doporučí speciální vložky. Počítejte s tím, že správné boty nebývají ty z nejlevnějších. Ale jsou naprostým a nezbytným základem, pokud to s běháním myslíte vážně. Správnými botami navíc pravděpodobně předejdete možnému zbytečnému zranění nebo zdravotním problémům.
  3. Určitě se bude hodit i nějaký sporttester, pro měření tepu a vzdálenosti, případně záznamům uběhnuté trasy.
  4. Před během se rozcvičte - kotníky, kolena, třísla, kyčle, ramena, krk.
  5. Po skončení běhu pak protáhněte zatížené svaly. Pomoct si můžete i nějakým regeneračním nápojem, který u mě dobře fungoval na bolavé svaly.
  6. Začínejte běhat pomalu a na kratší vzdálenosti, a přidávat obojí fakt postupně a po malých krůčcích. Pokud cítíte, že je to na vás už moc, vraťte se k předchozímu "nastavení" a vydržte v něm třeba dalších 10 běhů. Pak zase zkuste malinko navýšit. Snažte se běžet jen tak rychle, abyste se dokázali (s obtížemi) bavit s ostatními spoluběžci. Postupem času byste měli při stejném tepu dokázat běžet rychleji (nebo mít při stejné rychlosti nižší tepy).
  7. Berte v úvahu svůj aktuální stav - únavu, stav, stres a zátěž předchozích dní. Taky berte v potaz, jestli a jak dlouho jste po jídle nebo máte-li téměř už zase hlad. Logicky, pokud už vám kručí v břiše nebo jste právě dojedli guláš se šesti, tak se vám asi moc komfortně nepoběží. Pokud to nepůjde, prostě zvolněte. Pokud vás začne píchat v boku, zvolněte (ono to zase za chvíli přejde, vážně). Nesnažte se to nikdy lámat přes koleno. Cílem je, abyste přiběhli domu spokojení, příjemně unavení, nikoliv v bolestech a abyste se z běhu pak týden léčili, to určitě sami nechcete. Pořekadlo, že "méně je někdy více", v začátcích běhaní platí naprosto jednoznačně. Poslouchejte své tělo, které vám tou bolestí sděluje, že je něco špatně. Postupně, jak bude stoupat vaše výkonnost, můžete zařazovat rychlejší intervaly, výběhy do schodů, do kopců.

Bloky a obavy

Pokud má někdo trauma z hodin tělocviku, může si prostě párkrát zkusit někde sám zaběhat.  Jestli to pro dotyčného opravdu nebude, pak je asi lepší se na běhání vykašlat a najít si jinou činnost. Je to nejjednodušší řešení. Pokud má někdo obavy ze své fyzičky, právě běhání mu ji pomůže výrazně zlepšit, takže je potřeba obavu proměnit v motivaci. A za styl a oblečení se nikdo stydět nemusí, každý z nás má svůj styl, důležité je, aby se člověk cítil sám dobře a pohodlně. Je taky fajn přidat se do nějaké běžecké skupiny, najít si tam někoho s podobnou úrovní výkonnosti a nastavením mysli a navzájem se podporovat, bavit se, sdílet pocity, zážitky. Běhu zdar!

vyber-bezeckych-bot-manulo

Kristýna (30), státní úřednice

K běhání jsem se dostala již jako dítě, někdy kolem 8 let. Rodiče mě tenkrát zapsali do klubu Slávie, a tak se ze mě stal malý orientační běžec. Moje běžecké začátky se tedy formovaly spíše formou hry a pod vedením zkušených trenérů, kteří se mně věnovali ve svém volném čase. V té době jsem jako dítě ocenila spíše kamarády a možnost vyblbnout se v přírodě, než že bych si vědomě uvědomovala, že se učím běhat. Ale jelikož jsem s během postupně stárla a zlepšovala se, rozhodla jsem se orientačnímu běhu věnovat naplno. Běh se stal součástí mého každodenního života.

Proč běhám

Prvním důvodem je asi je zvyk. Naučila jsem se to v dětství a stala se z toho postupně droga. Druhým je seberealizace, kdy mě naplňuje se v něčem zlepšovat a užívat si úspěchu. A třetím důvodem je, že mě pak strašně chutná. Tudíž běhám, abych se pak mohla pořádně najíst.

Čas na běhání si najdu skoro vždy, je to jen o prioritách. Dá se říci, že sportu podřizuji hodně svůj život, ale zatím mně to nevadí i když vím, že jednou doba, kdy se to změní. Mám práci, která mi poskytuje dostatek volného času a rodinu zatím nemám.

Když se nechce

Popravdě stává se mi stává velmi často, že se mi jít běhat nechce. Zvláště v zimě a když je tma. Ale jde jen o to rozběhnout se a pak vím, že se dostaví endorfiny a ten skvělý pocit z uspokojení a mírné únavy nic nenahradí. Však běh je mojí denní rutinou, tak by bylo divné, kdyby se mně každý den chtělo. Někdy je i sportovec líný víc než jindy. 

Moje rady do začátku

  1. Odhodlání a vůle. Pokud má člověk v balíčku tohle, může se jít na věc. Tenisky doma najde každý, pohodlnější oblečení taky a běhat se dá i před barákem na náměstí. Spíš než vybavení je důležité poslouchat své tělo, což bývá u začínajících lidí problém, protože to většinou neumí. Důležité je vědět, že nezáleží na tom kolik odběhnu a za kolik, ale jaký z toho mám pocit.
  2. Netlačte nic přes bolest a nesnažte se do omdlení. Píchání v boku a další různé nepříjemné pocity zažije ze začátku každý – občas se to stane i profesionálovi. Pokud přijdu po běhu domů, a až do večera ležím jako lazar, znamená to, že jsem přestřelil. Což souvisí i s tím, jak si na běh zvyknout a zvládnout prvotní peripetie, které člověka odrazují. Píchá mě v boku, tak si zastavím, vydýchám se a porozhlídnu se okolo a mám radost z toho, že jsem na čerstvém vzduchu. Už v tuhle chvíli patříte mezi malinkaté procento lidí, kteří dnes zvedli zadek a šli udělat něco pro své zdraví a psychickou pohodu. Tak na sebe buďte pyšní! Pokud přijdete domů spokojení, půjde se vám příště snáz a lehčeji se naučíte pravidelnosti. A postupné zlepšování přijde časem.

 Bloky a obavy

Mít strach začít? Proč mít strach z něčeho co si člověk řídí sám podle sebe a může si běžet kam chce, jak chce a jak rychle chce a když nechce tak si klidně může sednout a koukat do blba. Vždyť v tom je svoboda každého z nás. Vyprostit se z práce, rodinných povinností, starostí a jednoduše vypnout.

 

Věříme, že vás tyhle běžecké příběhy inspirovaly pro to začít s tímhle skvělým sportem! Ještě víc jich najdete v II. díle našeho mini seriálu.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení